Proč půda v květináčích plísní?

Všimli jste si bílého nebo šedivého povlaku na zemině v květináči? Jedná se o častý jev, který se vyskytuje od podzimu do jara. Plíseň může mít různé příčiny, nejčastěji je však důsledkem nevhodných podmínek pěstování. Zjistěte, proč zemina plesniví a jak se s nežádoucím povlakem vypořádat!

Vlhkost: jak nadměrná vlhkost ovlivňuje rozvoj plísní

Odkud se v květináčích bere plíseň? Tuto otázku si klade mnoho milovníků domácího zahradničení. Plísňový povlak nejenže vypadá nevzhledně, ale především je škodlivý pro rostliny. Příčin vzniku plísně může být mnoho. Jedním z nejčastějších faktorů je nadměrné zalévání. Nadbytek vody, zejména v květináčích s nedostatečným odvodněním, vytváří ideální podmínky pro růst plísní.

Při pěstování rostlin mají obrovský význam podmínky panující v bytě. Těsné umístění květináčů a nedostatek větrání způsobují, že vlhkost nemá kam uniknout – cirkuluje ve vzduchu. V kombinaci s nízkou teplotou lze po krátké době očekávat plísňový povlak na povrchu zeminy. Stejných účinků lze očekávat i v uzavřených zahradních sklenících. Navíc, pokud se chcete vyhnout plísním v květináčích, dbejte na jejich čistotu. Nesprávně čištěné a dezinfikované nádoby jsou plné zbytků odumřelých rostlin, které mohou podporovat růst plísní. Používání špinavých květináčů a kontaminované zeminy neznámého původu je zaručený recept na problém s plísní.

Druhy plísní a jejich škodlivost

Plíseň je obecné označení pro saprotrofní houby, tedy takové, které čerpají živiny z organické hmoty, např. z odumřelých rostlin. Rozlišuje se mnoho druhů plísní, mezi nimiž jsou nejoblíbenější: plísně, houby a kropidláky. Plísně vytvářejí na povrchu půdy bílý, měkký, sametový povlak, který připomíná vatu nebo jemný kožíšek. To, co je viditelné pouhým okem, představuje pouze špičku ledovce. Pod povrchovou vrstvou infikované půdy se rozrůstají tenké kořínky, které patří k tzv. myceliu.

Plíseň lze snadno zaměnit za vápenatý usazeninu. Ta se vyznačuje žluto-krémovou barvou a tvrdou strukturou, která vypadá jako granulát. Vápenné usazeniny vznikají v důsledku zalévání rostlin tvrdou vodou. Obecně nepředstavují pro rostliny žádné nebezpečí. Nebezpečné jsou pouze pro kyselomilné květiny, např. vánoční hvězdu nebo gardénii.

Škodí plíseň rostlinám?

Plíseň není jen nevzhledná vada. Plísňové houby rostlinám škodí. Přispívají k hnilobě kořenů a také pohlcují minerální soli a další cenné složky obsažené v půdě. Lze tedy říci, že plíseň vyčerpává půdu, čímž je rostlina nedostatečně vyživována. V důsledku toho květina chřadne před očima. Má potíže s kvetením a tvorbou plodů. Stává se také náchylnější k výskytu chorob a škůdců. Plíseň má nejhorší vliv na mladé rostliny, které jsou ještě slabé. Ukazuje se, že plíseň v květináčích je škodlivá i pro lidi. Zejména pro osoby, které trpí alergiemi. Plísně, zejména ty z rodu Alternaria, zhoršují alergické příznaky a jsou příčinou mnoha infekcí dýchacích cest, včetně kašle, rýmy nebo astmatu.

Jak zabránit plísním v půdě v květináčích

Jak říká přísloví: lepší je předcházet než léčit. Proto se postarejte o vhodné podmínky pro pěstování svých rostlin a na problém plísně zapomenete. Především to s zaléváním nepřehánějte. Květiny je lepší nechat vyschnout, než je zalít. Přizpůsobte harmonogram zalévání potřebám konkrétních druhů. Než sáhnete po konvičce, zkontrolujte, zda je zemina v květináči suchá, nejlépe prstem. Zajistěte rostlinám také vhodnou zeminu, např. sukulenty by měly mít kyprou zeminu s pískem, keramzitem nebo štěrkem. Velmi důležitý je odvod, tedy otvory v květináči, které odvádějí přebytečnou vodu. Nezapomeňte samozřejmě na podmisku, abyste se vyhnuli zaplavení po každém zalévání.

Plíseň má ráda chlad, vlhkost a těsně uzavřené prostory. Pravidelně větrejte byt a pořiďte si vlhkoměr a teploměr, abyste mohli kontrolovat podmínky pěstování. Navíc při přesazování rostlin nezapomeňte je umístit do čistých a dezinfikovaných květináčů a do nové, suché zeminy. Pokud budete dodržovat tyto pokyny, určitě se vám podaří vyhnout se nevzhledným a škodlivým výkvětům plísní.

Jak bojovat proti plísni v květináčích?

Pokud se v květináči objevila plíseň, musíte jednat rychle, aby neoslabila rostlinu. K tomuto účelu se osvědčují chemické přípravky s fungicidním účinkem. Účinně ničí mycelium a zabraňují jeho opětovnému výskytu. Než však sáhnete po těchto přípravcích, vyzkoušejte přírodní metody.

K boji proti plísni v květináčích se skvěle hodí skořice. Posypte povrch zeminy trochou hnědého prášku a poté jej jemně promíchejte s hlubšími vrstvami substrátu. Skořice má antibakteriální vlastnosti. Skvělým řešením jsou také kvasnice. Rozpusťte 50 g v 5 litrech teplé vody. Zalévejte rostliny vychlazeným roztokem. Má ochranné a výživné účinky. Dalším návrhem je česnek, který má antibakteriální a protiplísňové účinky. Nakrájejte jej na kousky a vložte do substrátu, plíseň po čase sama zmizí. Velkou oblibu při boji proti plísním má také roztok z jedlé sody a vody, směs peroxidu vodíku s vodou a kávová sedlina.