Jak nastavit kompostér na zahradě

Víte, že Poláci vyprodukují ročně přibližně 350 kg odpadu na osobu? Jak se ukazuje, 70 % z toho tvoří bioodpad, který lze zpracovat vlastními silami na zahradě a přeměnit na přírodní hnojivo ideální pro výživu zahradních i pokojových rostlin. Zjistěte, jak si založit kompostér a být ekologičtější!

Jaké jsou druhy kompostérů?

Popularita kompostérů neustále roste. Pro toto řešení se rozhodují nejen obyvatelé rodinných domů, ale také lidé žijící v bytových domech. Zjistěte, jaké jsou druhy kompostérů, a vyberte si to nejlepší řešení pro sebe.

Otevřené kompostéry

Když se řekne kompostér, nejčastěji si představíme právě otevřené kompostéry, které se ještě donedávna těšily největší oblibě. Tyto modely se obvykle skládají z dřevěných palet, které umožňují volný průtok vzduchu, což urychluje proces aerobního kompostování. Otevřené kompostéry se snadno vyrábějí a jsou levné. Vyžadují však neustálý dohled, mimo jiné je třeba dávat pozor, aby se v nich nehromadila nadměrná vlhkost. Otevřené kompostéry se nejčastěji používají v domácích zahradách. Velmi dobře se hodí ke zpracování velkého množství organického odpadu, včetně větví, listí a posekané trávy. Skvěle se osvědčují ve větších domácnostech.

Uzavřené kompostéry

Uzavřené kompostéry jsou obvykle vyrobeny z plastu. Umožňují snadnější kontrolu podmínek kompostování. Uzavřená konstrukce chrání odpad před povětrnostními vlivy a nežádoucím působením škůdců. V takových nádobách probíhá kompostování efektivněji, protože udržování správné teploty a vlhkosti je mnohem jednodušší. Navíc jsou v nich často instalovány ventilační systémy, které podporují správný rozklad organického materiálu. Nevýhodou uzavřených kompostérů je jistě vysoká cena a nutnost pravidelného míchání kompostu pro zajištění cirkulace vzduchu nezbytné pro rovnoměrný rozklad odpadu. Uzavřené kompostéry jsou vhodné pro menší zahrady. Jsou diskrétní a estetické. Malé modely se navíc skvěle hodí do domácností.

Rotační kompostéry

Rotační kompostéry se v mnoha ohledech podobají uzavřeným modelům, ale navíc umožňují snadné míchání kompostu. Pravidelné otáčení kompostéru přispívá k efektivnějšímu a rychlejšímu rozkladu odpadu. Ačkoli mají tyto moderní modely prakticky samé výhody, nejsou bez nevýhod: vysoká cena a malá kapacita jsou ty hlavní. Rotační kompostéry se nejlépe osvědčují v malých zahradách a také na balkonech. Jsou žádané zejména lidmi, kteří používají hodně tekutého hnojiva z kompostu, které lze z uzavřených kompostérů velmi snadno získat.

Krok za krokem: Jak založit kompostér na zahradě?

Založení kompostéru začněte výběrem vhodného místa. Nejlepší je umístit jej blízko záhonů nebo na okraj pozemku, daleko od domu, aby se předešlo potenciálním nepříjemným zápachům. Kompostér by měl mít přístup ke slunci, ale zároveň je třeba jej chránit před nadměrnou vlhkostí, která vede k hnilobě.

Výběr materiálů na kompostér

K výrobě kompostéru můžete použít dřevo nebo kov. Dřevo se snadno opracovává a je relativně levné, ale kov je za to trvanlivější a odolný proti rozkladu. Pokud si kompostér nechcete stavět sami, rozhodněte se pro hotovou variantu z plastu. Montáž takového produktu je velmi jednoduchá.

Složky kompostu

Co dát do kompostu? Do kompostéru můžete vyhazovat většinu organického odpadu vznikajícího v domácnosti, např. zbytky zeleniny, ovoce, kávovou sedlinu, vaječné skořápky a zahradní odpad: listí, trávu, plevel, větve. K kompostování se však nehodí zbytky masa, mléčných výrobků nebo tuku. Tyto produkty vytvářejí velmi nepříjemný zápach a mohou vést ke vzniku zhutněných vrstev, které nelze kompostovat.

Založení kompostéru

Založení kompostéru začněte přípravou podkladu. Pod kompostér je vhodné vykopat malou jámu, aby byla konstrukce stabilní. U hotových modelů stačí terén vyrovnat. Kompostování je umění vrstvení organického odpadu. Nejnižší, tzv. drenážní vrstvu vytvořte z tlustých větví nebo tvrdé slámy. Poté tuto kompozici prokládejte vrstvami hnědých a zelených materiálů: suchými větvemi, listím, čerstvou trávou nebo kuchyňským odpadem.

Jak se starat o kompostér?

Při kompostování je klíčové pravidelné obracení odpadu každých několik týdnů. Tato činnost slouží k provzdušnění kompostu, což vede k rychlejšímu rozkladu.

Kontrola vlhkosti a teploty

Vhodnou vlhkost kompostu lze přirovnat k vlhké houbě. Odpad nesmí být příliš suchý, v takovém případě je třeba jej navlhčit. Naopak příliš vlhký kompost lze vysušit přidáním suchého materiálu, např. listí. Teplota kompostu je klíčová pro správný rozklad. Za optimální se považuje teplota 60 °C. Pokud bude v kompostéru chladno, aktivita mikroorganismů se zastaví a odpad začne nanejvýš hnít.

Jak a kdy používat hotový kompost?

Zralý kompost je drobivý a tmavý, má zemitou vůni. V hotovém kompostu by se neměly nacházet nerozložené organické zbytky. Proces kompostování trvá obvykle 3 až 6 měsíců. Vše závisí především na povětrnostních podmínkách a pravidelnosti obracení odpadu.

Využití kompostu v zahradě

Kompost se skvěle hodí k hnojení rostlin. Dodává jim nezbytné živiny, které podporují růst, kvetení a plodnost. Hnojivo z kompostu také zlepšuje strukturu půdy: zvyšuje její schopnost zadržovat vodu a podporuje rozvoj užitečných mikroorganismů. Kompost se navíc skvěle hodí i jako mulč, který chrání půdu před ztrátou vlhkosti a erozí.